Zámek

Zámek Staré Ždánice je venkovský pozdně klasicistní zámeček z roku 1877 postavený mlynářem Václavem Prokešem. Stavba s členitou průčelní fasádou, rizality zakončené štíty a malou věžičkou. Jako rodinné sídlo sloužil ždánickým mlynářům po několik generací. V současné době je jeho majitelem baron Nathaniel Filip de Aras a zámeček prochází kompletní rekonstrukcí.

Historie

Graficke pismenko Panský mlýn byl místní vrchností vystavěn ve Starých Ždánicích již roku 1515. Od venkovské šlechty, později Pernštejnů a následně České královské komory, mělo mlýn v nájmu několik mlynářských rodů. Zámeček nechal postavit mlynář Václav Prokeš v roce 1877. Mlynářský rod Prokešů přichází do Ždánic roku 1860 a na spáleništi starého mlýna staví mlýn nový, již zděný a kamenný. Zajímavostí jistě je, že nový mlýn, největší mlýn na Opatovickém kanálu, měl velkou obytnou budovu o několika pokojích, přesto si mlynář Václav Prokeš, jakožto nejmovitější obyvatel obce, nechává nedaleko mlýna, na rozcestí u dřevěného kříže, postavit reprezentativní sídlo. Roku 1884 byl stávající dřevěný kříž již zchátralý, a proto byl nahrazen, na náklady obce a se slibem ‚‚vždy se o tento kříž starati“, křížem litinovým na kamenném podstavci. Na nároží zámečku stojí tento kříž dodnes. Postupně zámeček dědili ždáničtí mlynáři po tři generace, většinou jako sídlo k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předal nejstaršímu synovi. Ke konci 19. století nechal syn Josef Prokeš vystavět přízemní přístavbu z jižní strany zámečku. Roku 1929 byla vnukem Jaroslavem Prokešem tato přístavba o patro zvýšena. Roku 1904 se mlynář Josef Prokeš stává členem rady Občanské záložny ve Ždánicích založené 1893 a od roku 1906 byl jejím ředitelem. Mlynář Jaroslav Prokeš v období let 1927 až 1932 byl starostou obce. Pošta, která byla ve Ždánicích založena v roce 1908, provozovala několik prvních let svůj úřad v pronajaté části přízemí zámečku.

Stát na Štědrý den v roce 1953 zkonfiskoval rodině Prokešů mlýn, zámeček a veškeré polnosti. Mlýn se stal součástí státního podniku a spěl tak k postupné devastaci, až jej roku 1979 srovnali se zemí. Jaroslav Prokeš přestal být mlynářem, celá rodina se byla nucena vystěhovat se během jediného dne. Původně měli všichni členové rodiny odejít do Sudet, ale vyprosili si svolení zůstat v obci a byly jim přiděleny dva pokoje v zámečku, zatímco ostatní místnosti byly státem dány různým nájemníkům. Z nedostatku financí na opravy byl v roce 1968 zbourán střešní štít a v roce 1975 byla obcí zbourána přístavba, dodatečně vybudována na konci 19. století. Tato přístavba sloužila necelých sto let jako pekárna a obchod. Po pádu komunismu byl zámeček i s polnostmi Prokešovým vrácen. Roku 1991 byl na postranní části zahrady postaven manželem dcery Jaroslava Prokeše malý domek. Tato část zahrady byla od zámečku oddělena a poslední člen rodu Prokešů zde žijících zámeček prodává. 

Následující čtvrt století se tu vystřídalo několik majitelů a spekulantů. Posledních několik let budova jen chátrala, střechou zatékalo a propadly se stropy v prvním patře. Záchranu zámečku zahájil jeho současný majitel zpěvák Nathaniel baron Filip de Aras a pokračuje v ní se svým partnerem Tomášem Křížkou. První etapa rekonstrukce a přestavby byla dokončena v roce 2021. Návrh přestavby byl zhotoven podle architekta a pedagoga Technické univerzity ve Vídni prof. Hermanna Schnella.

Popis

Zámek je postaven v neoklasicistním stylu s dekorativní čelní fasádou a výrazným průčelním rizalitem. Na valbové střeše jsou dominantní komíny, dekorativní atika, kterou zdobí pískovcové sochy andělíčků a vázy s ovocem a malá plechová věžička s erbovním praporem. Rizality jsou na přední i zadní straně stavby zakončeny zvýšenými trojúhelníkovými frontony s kulatými okny. Štíty zdobí sochy Krista a Madony. Sklepení s vysokými stropy je vystavěno z čediče a zakončeno valenými klenbami. Přízemí má venkovní pískovcovou podezdívku a ve všech vnitřních pokojích klenby, první patro je trámové a plochostropé. Zámeček má dvanáct místností a patří k němu okrasná zahrada.

Comments are closed.