Události

13. dubna 2025 Večer s Popelkou – Eva Hrušková vypráví a zpívá – Zažijte přátelský večer s první českou Popelkou. Herečka Eva Hrušková vás potěší svým vyprávěním o životě, herectví, manželství s významným hercem a zazpívá několik písní nejen z filmové Popelky. Večerem provede majitel zámečku Nathaniel Filip de Aras, který taktéž zazpívá několik písní.

27. dubna 2025 Alexander Döme – Koncert nejnáročnějších skladeb pro klavír – Zažijte večer plný velkolepé hudby, kde zazní klavírní skladby, které jsou považovány za ty nejnáročnější. Vynikající bratislavský klavírista dr. Alexander Döme zahraje na starožitný Ždánický klavír. Využijte unikátní příležitosti slyšet profesionální hru na klavír z 19. století. Vrcholem večera bude Heroická polonéza Fryderyka Chopina, která je uváděna jako nejtěžší klavírní skladba na světě. Večerem provede majitel zámečku Nathaniel Filip de Aras.

18. května 2025 Jan Přeučil – Mistr slova recituje a vypráví – Zažijte neopakovatelný večer s největším elegánem českého šoubyznysu a mistrem mluveného slova hercem Janem Přeučilem. Docent a učitel rétoriky vás v první části programu vezme do světa své oblíbené poezie, kde uslyšíte krásné básně v podání nezaměnitelného hlasu. V druhé části vás Jan Přeučil potěší svým vyprávěním o svém životě a herectví, příležitost bude i pro vaše osobní otázky. Večerem provede majitel zámečku Nathaniel Filip de Aras.

Odkaz na vstupenky: Zámeček Staré Ždánice – vstupenky

Představení se uskuteční v komorním a domácím prostředí hudebního salónu ždánického zámečku pro exklusivní počet 40 osob. Během přestávky na skvělé domácí občerstvení bude i příležitost k osobnímu setkání, rozhovoru či focení. Dress code: Smart Casual – ležérní elegance (Prosíme dámy, aby nenosily lodičky s ostrým podpatkem, které nesvědčí dřevěné podlaze). Program potrvá přibližně 120 minut. Začátek je vždy v 18:00.

Historie

Zámeček Staré Ždánice představuje dřívější neorenesanční rezidenci ždánických mlynářů, vzniklou dílem mlynáře Josefa Prokeše roku 1877. Tuto původní stavbu následně proměnil baron Nathaniel Filip de Aras v romantizující zámeček. V současné fázi prochází rozsáhlou rekonstrukcí, během níž je transformován na rodové sídlo a kulturně-společenské centrum. Zámeček exceluje díky své romantické architektuře a nádhernému starožitnému vybavení, zatímco kolem něj se rozprostírá okrasná zahrada. Je otevřen veřejnosti během pravidelných kulturních akcích.

Historie

Mlynářství má ve Starých Ždánicích dlouhou tradici. V roce 1515 byl v obci postaven panský mlýn místní vrchností. Postupně přecházel z rukou venkovské šlechty až k Pernštejnům, a nakonec byl převeden do držení České královské komory. Během své existence měl mlýn několik nájemníků, posléze majitelů, než se dostal do rukou rodiny Prokešů v roce 1860. Václav Prokeš, mlynář této rodiny, postavil na místě starého mlýna nový, zděný a kamenný mlýn. Ten se stal největším na Opatovickém kanálu, vybudovaném Pernštejny, kde bylo celkem kolem třiceti mlýnů.

Ždánický mlýn zahrnoval vysokou mlýnici s pěti koly a rozsáhlou dvoupodlažní obytnou budovu. Roku 1877 nechal Josef Prokeš na rozcestí u dřevěného kříže postavit důstojné sídlo pro své rodiče a dosluhujícího mlynáře Václava Prokeše. Kříž, který tam původně stál, byl roku 1884, nahrazen litinovým křížem na kamenném podstavci, což bylo financováno obcí se slibem péče o něj. Tento kříž stojí na nároží zámečku dodnes.

Postupem času se toto důstojné sídlo stalo dědičným majetkem ždánických mlynářů po tři generace, sloužícím k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předával nejstaršímu synovi. Na konci 19. století nechal Josef Prokeš budovu rozšířit o přízemní jižní křídlo. Roku 1929 bylo jeho synem Jaroslavem Prokešem toto křídlo o patro zvýšeno. V roce 1904 se mlynář Josef Prokeš stal členem rady Občanské záložny ve Ždánicích, založené v roce 1893, a od roku 1906 byl jejím ředitelem. Pošta ve Ždánicích, založená v roce 1908, měla svůj úřad v přízemí budovy v prvních letech své existence. Syn mlynáře Josefa Prokeše, Jaroslav Prokeš, se v letech 1927 až 1932 stal starostou obce.

Na Štědrý den roku 1953 stát zkonfiskoval mlýn, rozsáhlé pozemky a vilu rodině Prokešů. Mlýn se stal součástí státního podniku, což vedlo k jeho postupné devastaci, a nakonec byl roku 1979 srovnán se zemí. Tímto krokem skončila éra mlynářů ve Ždánicích, a Jaroslav Prokeš společně s celou rodinou byl nucen během jediného dne opustit svůj domov.

Původně byla rodina nucena odejít do Sudet, ale nakonec získala povolení zůstat v obci. Byly jim přiděleny pouze dva pokoje ve vile, zatímco zbylé místnosti byly předány různým nájemníkům. S nedostatkem finančních prostředků na opravy byl v roce 1968 stržen střešní štít, a v roce 1975 bylo zbouráno jižní křídlo, původně postaveno na konci 19. století, které sloužilo po více než sto let částečně jako pekárna a obchod.

Po pádu komunismu se zchátralé sídlo spolu s pozemky vrátilo rodině Prokešů. V roce 1991 byl postaven malý domek na postranní části zahrady manželem dcery Jaroslava Prokeše. Tato část zahrady byla oddělena od původní vily, a nyní poslední člen rodu Prokešů, který zde žije, bývalé mlynářské sídlo prodává.

Od této doby se v budově vystřídalo několik majitelů i spekulantů. Bohužel, v nedávných letech zažívala pouze degradaci – střecha propouštěla vodu, krovy shnily a stropy v prvním patře se propadaly. Obrat nastal, když se budovy ujal současný majitel Mgr. Nathaniel baron Filip de Aras. Rozhodl se, že tuto budovu, kterou vybral jako své budoucí rodové sídlo, zachrání a přemění na malebný romantický zámeček. Oporou v tomto úsilí mu je jeho přítel Tomáš Křížka.

První fáze rekonstrukce a přestavby byla úspěšně dokončena v roce 2021. Návrh této renovace byl vypracován pod dohledem architekta a pedagoga Technické univerzity ve Vídni, profesora Hermanna Schnella.

V roce 2024 byla úspěšně dokončena rekonstrukce interiéru zámečku, který nyní zdobí pečlivě vybraný dobový nábytek z 19. století. Po dokončení interiéru následovala úspěšná veřejná sbírka na pořízení skládacích židlí do hudebního salónu, kde se pravidelně konají kulturní akce. V červenci 2024 se na zámečku uskutečnily první kulturní události – dva klavírní koncerty na nově zrenovovaném „Ždánickém klavíru“, které měly u publika velký úspěch. Návštěvníci zároveň poprvé dostali možnost prohlédnout si některé zrestaurované místnosti zámečku, včetně hudebního salónu, který je skutečným srdcem celé budovy.

Zámeček se také zapojil do takzvané Strašidelné stezky, která v obci probíhá v období dušiček. Jeho strašidelným sklepením tehdy prošlo na sto padesát dětí a dalších sto dospělých návštěvníků.

Velkou událostí byla akce Advent na zámečku, kde během tří vyprodaných večerů vystoupila bavička Zuzana Bubílková, zpěvačka Leona Šenková a Duo Milski na klavír a housle.

Zámeček v roce 2024 navštívilo 470 lidí.

Nyní budova získává nový život díky iniciativě a péči svých nových majitelů, kteří chtějí zachovat její historii a přinést jí nový význam jako romantický zámeček.

Popis

Ždánický zámeček představuje elegantní reprezentativní strukturu, kombinující prvky italské neorenesance a klasicistní vily, s následnými úpravami v eklektickém a romantizujícím stylu. Jeho dekorativní čelní fasáda vyniká výrazným centrálním rizalitem, který dominuje celkové architektonické kompozici. Valbová střecha nese markantní komíny, dekorativní atiku s pískovcovými sochami andělíčků a vázami s ovocem, a malou plechovou věžičku s erbovním praporem.

Rizality na obou stranách budovy jsou zakončeny zvýšenými trojúhelníkovými frontony, jež obklopují kulatá okna. Štíty jsou zdobeny sochami Krista a Madony, přičemž sklepení s vysokými stropy je vybudováno z čediče a zakončeno valenými klenbami. Přízemí disponuje venkovní pískovcovou podezdívkou, zatímco ve všech vnitřních prostorách přízemí dominují klenby. První patro charakterizuje trámová konstrukce.

Nejvýraznějším prostorem zámečku je hudební sál, v němž se nachází kazetová podlaha z barokních prken různých druhů dřeva. Výrazným prvkem výzdoby interiéru jsou šablonovité i ruční malby s různými květinovými motivy. Celkově disponuje zámeček dvanácti místnostmi a je obklopen malebnou okrasnou zahradou.

.